Soul Rider
Annie jede jednou ze závodu, ale cestou se jim u jedné farmy porouchá auto. Řeknou jí, ať počká na poli i s koněm na náhradní odvoz. Jenže se něco stane. Danteho něco srazí (dovíte se v komixu co to je). Annie přežije, ale má vidění, ve kterém má poselství, ale ostatní jí považují za blázna. Podaří se Annie splnit poselství?
Úvod - Annie & Dante
Annie:
An je čtrnáctiletá dívka, která má již od velmi útlého věku ráda koně. I jezdit se snad naučila dříve než chodit. An nemá ve škole žádné kamarády, ale má jednoho, kterému nezáleží na tom, jak vypadá. Je to její holštýnský hřebec Dante.
An je pro ježdění jako zrozená - má citlivé ruce, vrozený smysl pro rovnováhu a skvěle rozumí mimice koní. Zkrátka, stáj, je Anniyn druhý domov. Dante je její kůň.
Dante:
Dante je 7 let starý holštýnský kůň, milující lidi, potřebující citlivého a oddaného jezdce. Dante již od mala prokazuje skvělé chody a dobrý skokový potenciál.
Dante má hodně dobrých vlastností, ale jeho slabina jsou bouřky.
Dante je věrný svému majiteli, je ochoten trpělivě opravovat jeho chyby, odpouštět mu, a kdykoli vyhodí, má to nějaký důvod.
1. Ten
den se jalo poslední kolo soutěže. (Annie se s Dantem zúčastnila dvou
denní drezurní soutěže. Dnes jede druhou soutěž, soutěž o titul mistra
Moorlandských stájí. Včerejší den byla Ann čtvrtá, kvůli nepovedenému
cviku. Dnes ovšem cítí odhodlání - odhodlání vyhrát.)
Pobídla
jsem Danteho do klusu. Jela jsem svižným ale pružným pracovním klusem
ke středu. V hlavě jsem si procházela další cviky: *,, Na X zastavit,
pozdrav, pak cvalem na C, malý kruh, ...."* U středu jsem podle plánu
zastavila. Rukou jsem se dotkla přilby na pozdrav, pobrala jsem si
otěže, a vyrazila jsem. *,,To ne! Siero, cváláš na špatnou nohu!"* lehce
jsem Sierru zasedla, zpomalila do klusu, a opět nacválala - teď už
konečně na správnou nohu. Ale mne to jen znervóznilo - možná jsem si teď
zkazila šanci na vítězství. Po zbytek sestavy nesmím udělat žádné další
chyby.
An je čtrnáctiletá dívka, která má již od velmi útlého věku ráda koně. I jezdit se snad naučila dříve než chodit. An nemá ve škole žádné kamarády, ale má jednoho, kterému nezáleží na tom, jak vypadá. Je to její holštýnský hřebec Dante.
An je pro ježdění jako zrozená - má citlivé ruce, vrozený smysl pro rovnováhu a skvěle rozumí mimice koní. Zkrátka, stáj, je Anniyn druhý domov. Dante je její kůň.
Dante:
Dante je 7 let starý holštýnský kůň, milující lidi, potřebující citlivého a oddaného jezdce. Dante již od mala prokazuje skvělé chody a dobrý skokový potenciál.
Dante má hodně dobrých vlastností, ale jeho slabina jsou bouřky.
Dante je věrný svému majiteli, je ochoten trpělivě opravovat jeho chyby, odpouštět mu, a kdykoli vyhodí, má to nějaký důvod.
1. Ten
den se jalo poslední kolo soutěže. (Annie se s Dantem zúčastnila dvou
denní drezurní soutěže. Dnes jede druhou soutěž, soutěž o titul mistra
Moorlandských stájí. Včerejší den byla Ann čtvrtá, kvůli nepovedenému
cviku. Dnes ovšem cítí odhodlání - odhodlání vyhrát.)
Pobídla
jsem Danteho do klusu. Jela jsem svižným ale pružným pracovním klusem
ke středu. V hlavě jsem si procházela další cviky: *,, Na X zastavit,
pozdrav, pak cvalem na C, malý kruh, ...."* U středu jsem podle plánu
zastavila. Rukou jsem se dotkla přilby na pozdrav, pobrala jsem si
otěže, a vyrazila jsem. *,,To ne! Siero, cváláš na špatnou nohu!"* lehce
jsem Sierru zasedla, zpomalila do klusu, a opět nacválala - teď už
konečně na správnou nohu. Ale mne to jen znervóznilo - možná jsem si teď
zkazila šanci na vítězství. Po zbytek sestavy nesmím udělat žádné další
chyby.
Prihlásiť na odber:
Komentáre (Atom)



Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára